DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 30.04.2013 12:08:53 

Diagnóza - diorama

Modelování terénu (Terrain modelling)
Modelování skal
 
        Při šmejdění v jednom z e-shopů s uměleckými potřebami jsem narazil na jednu zajímavou položku – tekutý latex na výrobu forem. Každý skalní dio(d)ramatista zavětří novou příležitost a zbystří. Prodejce k obrázku produktu také chytře připojil pár stručných informací, k čemu se dá tekutý latex použít. Neváhal jsem ani vteřinu a okamžitě odeslal objednávku. Když už jsem kupoval latex, napadlo mně, že bych mohl vyzkoušet i speciální odlehčenou sádru (prý vyvinutou speciálně pro odlévání). Aby to nebylo málo, tak jsem hochštaplersky odkliknul i krakelovací lak (o tom však někdy jindy). Žádná velká drahota to nebyla, takže výčitky svědomí mně nepřepadaly.
 
         Za pár dní na mně ve schránce čekal pozdrav od pošťáka. Skočil jsem na svůj rezavý vehikl, který kdysi býval horským kolem a vyrazil na poštu. Hned, po příchodu domů jsem krabici „kuchnul“, abych prozkoumal její obsah. Zásilka byla kompletní a v naprostém pořádku. Začal jsem přemýšlet, na čem by se to tak dalo vyzkoušet. Že by nějaká skála? Tak jo. Jak nejlépe vymodelovat skálu? No přece okopírováním té skutečné. Prohrábnul jsem krabici s věcmi, které jednou budu k modelařině „určitě potřebovat“ a ze změti prkének, drátů, plastových profilů apod. jsem vyštrachal jeden zajímavě vypadající křemen. Nebyl příliš velký a tvarově složitý, takže ke zkušebním účelům se výborně hodil.
 
          Kámen jsem zbavil veškerých nečistot a pod tekoucí vodou jej vydrhnul zubním kartáčkem (který už samozřejmě nepoužívám k čištění zubů . Na „spodní“ straně jsem s použitím plastelíny vytvořil výstupek, který jsem později zaformoval společně s kamenem. Výstupek vytvořil licí otvor. Celé dílo jsem přelakoval bezbarvým akrylovým lakem. Přelakování dle mého názoru později usnadní sejmutí formy. Po zaschnutí laku jsem na předlohu ze stejného důvodu nanesl několik vrstev mýdlového roztoku. Povrch předlohy je po odpaření vody mírně kluzký a nepřilnavý. Netvrdím však, že tyto dvě operace je nutné vždy provádět. Bez nich však tuto techniku odlévání vyzkoušenou nemám.

 

 
Kámen s nanesenou vrstvou laku a mýdla
 
 
          Nadešel ten pravý čas pro nanesení tekutého latexu na předlohu. Latex jsem nanášel štětcem ve třech vrstvách. Každá další vrstva následovala po zavadnutí té předchozí. Štětce je dobré před použitím chránit, dle instrukcí výrobce latexu, namočením do JARu. Já to samozřejmě neudělal a po skončení práce štětec putoval přímým direktem do odpadkového koše. Štětec stačí namočit před začátkem práce a během čekání na zaschnutí nanesených vrstev jej ukládat do kelímku s roztokem JARu. Před nanášením další vrstvy z něj otřít latex do hadříku, namočit zpátky do JARu a pak teprve do latexu. Latex schne poměrně rychle, záleží na tloušťce nanesené vrstvy. Po zaschnutí se latex stane téměř průhledným a je mírně zabarvený do žluta. Pokud jsou vidět bílá místa, není dobré pokoušet se formu sejmout. Sejmutí formy je záležitostí několika vteřin. Forma snese i dost hrubé zacházení, jelikož latexová „skořepina“ je velmi pružná a lze ji dokonce bez problémů obrátit naruby, aniž by došlo k jejímu roztržení. Z materiálu na bázi latexu se vyrábějí i kondomy. Tam také protržení nebo prasknutí není příliš žádoucí že ano?
 
 
Hotová forma
 
 
          Nadšení bylo veliké, takže jsem se rovnou vrhnul na odlévání. Formu jsem umístil do ohrádky z plastelíny, aby se mi v klíčovém okamžiku nezačala kutálet po stole. Rozmíchal jsem odlehčenou sádru a pomalu ji nalil do formy. Je dobré nasměrovat pramínek sádry nejprve do nejhlubších částí formy a pak teprve vyplňovat její zbytek. Po odlití už nezbývalo nic jiného, než čekat, až sádra vytvrdne. Menší odlitky lze z formy vyjmout už po uplynutí necelé hodiny. Sádra drží tvar, akorát odlitek je stále ještě navlhlý. U větších odlitků se vyplatí počkat déle. Pln očekávání jsem se hodinu po odlití sádry jal vyjmout odlitek z formy. Po převrácení formy naruby na mně vykouknul nádherný odlitek – naprosto přesná kopie kamene použitého jako předloha. Užasle jsem si prohlížel povrch odlitku a konstatoval, že se mi po dlouhé době něco opravdu povedlo. Sádrový „šutr“ se mi podařilo reprodukovat včetně těch nejmenších škrábanců o prohlubní. Sláva!!!
 
 
 
 
Vzor a jeho kopie
 
        Po úspěšném vyzkoušení výše popsané techniky jsem se okamžitě pustil do trochu náročnějšího „projektu“. Opět jsem sesbíral několik vhodných kamenů a začal je ustavovat do tvaru menšího skaliska. Když jsem byl se vzhledem spokojený přilepil jsem k sobě jednotlivé kameny pomocí tavné pistole. Velké mezery, do kterých by latex zatekl příliš hluboko a po zaschnutí by znemožnil vytažení odlitku z formy, jsem vyplnil plastelínou. Z plastelíny jsem opět vytvořil také tvar budoucího nálitku. Opět následovalo přelakování, nanesení mýdlového roztoku a tekutého latexu. Latex jsem pro jistotu nanesl ve čtyřech vrstvách, jelikož předloha je tvarově dosti složitá a měl jsem obavy, že v místech největších prohlubní by se forma mohla při sejímání roztrhnout. Před nanesením laku a dalších „ingrediencí“ je dobré umístit předlohu pro snadnější manipulaci a otáčení na nějaký stojánek. V mém případě to byl kelímek od jogurtu. Latex zasychal podstatně déle, než v předchozím případě. Vyplatí se ale počkat a zbytečně nekvaltovat. Po dvou dnech jsem roztřesenýma rukama opatrně formu sejmul, umístil do plastelínové ohrádky a vyplnil sádrou. Po hodině a půl už šel odlitek bez problémů vyjmout. Výsledek mého snažení překonal veškerá očekávání. Sádrové skalisko je, alespoň pro mně, naprosto dokonalé.
 
 
 
 
"Mástr" s vrstvou laku a mýdla
 
 
 
Pro snadnější manipulaci jsem předlohu umístil na kelímek od jogurtu
 
 
 
Latexová forma
 
 
 
Pohled do vnitřku formy
 
 
 
Odlitek
 
 
 
Jiný pohled na hotové skalisko
 
 
 
Poslední snímek skaliska
 
 
          Chtěl jsem také zjistit, jaký bude rozdíl mezi odlitkem ze sádry odlehčené a běžné modelářské. Musím konstatovat, že kvalita odlitků je naprosto stejná. V odlehčené sádře se však nevytvořilo tolik bublin, které později „hyzdí“ povrch odlitku. Když se ale obyčejná sádra dobře rozmíchá lze s ní dle mého názoru dosáhnout také výborných výsledků a hlavně stojí o pár desetikaček méně. Mám pocit, že v nabídce firmy Woodland scenics jsou jak odlehčená sádra, tak tekutý latex. Pro běžného víkendového modeláře však budou cenově někde v říši sci-fi, jako jejich ostatní výrobky (netvrdím, že nejsou kvalitní!!!).
 
Nakonec malé shrnutí použitých materiálů:
 
1)  Vhodné kameny jako předloha
2) Bezbarvý akrylový lak – Nejlépe lesklý. Vrstva matného laku nanesená ve větší vrstvě je však ve výsledku také   lesklá http://www.balakryl.cz/index.aspx?idProduktu=18
3)  Mýdlový roztok – Jako separační vrstva. Nic víc než kousek mýdla rozpuštěný ve vodě, popř. zředěné tekuté mýdlo.
4)  Plastelína – pořiďte si vlastní, neberte ji dětem
5)  Tekutý latex – K dostání v balení 0,25l, 0,5l a 1l http://www.decoupageshop.cz/cz-detail-103496.html
6)  Odlehčená sádra – Dá se použít i obyčejná bílá sádra http://www.decoupageshop.cz/cz-detail-106626.html
7)  Odvaha, trpělivost, chuť do práce